Více než dvě stovky nejmladších motokrosařů se sešly ve francouzském Dardon Gueugnonu, aby o horkém víkendu bojovali v jediném závodě o tituly juniorských mistrů světa ve třídách 65, 85 a 125 ccm. Byli mezi nimi i naši a nebylo pro ně vůbec lehké, dostat se do závodu. Jen některým se to podařilo, ale ti pak obstáli se ctí!

Motokrosová trať v Blanské kotlině u Kaplice byla v sobotu dějištěm pátého, předposledního závodu Profi Auto Iveco Cupu 2010 - Mezinárodního mistrovství ČR v motokrosu. Jezdecká účast , i když početně slabší, byla kvalitní,  počasí ideální a tak se diváci dočkali závodu skutečně mistrovské úrovně.

Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Nakypříme-li vedry vyprahlý  povrch motokrosové trati v dobré víře, že lépe přijme vodu, kterou ho chceme zavlažit, pak musíme tuto vodu správně dávkovat. Ujme-li se kropení příroda v podobě vydatných dešťů, zbudou nám oči pro pláč a na trati bezedné bláto. Nad ním stáli v neděli ráno pořadatelé čtvrtého mistrovského závodu ve Vranově u Brna s otázkou, jestli se vůbec podaří závod uskutečnit. Nakonec se s pochopením účastníků ujaly práce buldozery, bláto bylo odhrnuto, tréninky zkráceny a odpolední program začal jen s hodinovým zpožděním. Zpočátku byly sice na trati – jak řekl Milan Heřman – „dvě koleje nahoru a dvě koleje dolů“ a namydlená část v dolíku po startu lákala ve všech prvních jízdách k hromadným kolizím, postupně ale trať osychala a jezdilo se ostošest. Výhodou pro jezdce byla dobrá kondice a štěstí nezaplést se do karambolů.

Druhou, „podzimní“ polovinu letošního krajského seriálu – DIRTY KINGDOM Cupu 2010 – otevřel v sobotu 17.července pátý závod v Božeticích u Milevska. Přebor tak poprvé ozkusil areál, upravený před čtvrtstoletím původně pro erzetu opařanské soutěže endura, pak uzavřený do okruhu a využívaný i pro motokros. Jezdcům se představila trať, budící v lesní polovině trochu obavy blízkostí stromů a místy rozbitým povrchem, ale se zajímavou konfigurací a se spodní rovinnou částí proloženou několika lavicemi a byla přijata celkem příznivě. Navíc se ukázalo, že Božetice nejsou tak zapadlé, aby se o nich nevědělo i v Praze a okolí a tak se k závodu sjela zajímavá konkurence vyrovnaných jezdců, oživující závody všech tříd. Přálo i počasí, po vysilujících vedrech se teplota držela na velmi přijatelné úrovni, nebylo vážnějších úrazů a tak nakonec panovala všeobecná spokojenost.